VIETNAM S VŮNÍ KORIANDRU - S PODPISEM AUTORKY

Jak oslavit příchod nového lunárního roku

Víte, kdy Vietnamci letos slaví Silvestra? Zajímá vás, jaká je v zemi atmosféra a co tady můžete zažít? Je dobrý nápad se během novoročních oslav do země vypravit? Jaké to je zažít všechno na vlastní kůži? Jak budu slavit příchod nového lunárního roku letos já společně s vámi?

Kdy

31.1.2022, je Silvestr – poslední den lunárního roku pod nadvládou buvola.  Tet Nguyen Dan – jak se celé novoroční slavnostní období nazývá, je vůbec nejdůležitějším svátkem v roce. Přípravy jsou náročné a trvají minimálně dva týdny. Jak všechno probíhá, se dozvíte v mém článku Tet – oslavy nového roku ve Vietnamu.  Teď mám pro vás pár vzpomínek na moje osobní zážitky, vesměs krásné ale někdy i dobrodružné. 

To nejdůležitější je, aby v tyto dny byla rodina pohromadě. Doslova a do písmene, žádné poslané pohlednice, žádný telefon či online rozhovor. Celá rozvětvená rodina spolu. Jenže, máma s tátou bydlí v Hanoji, jedna dcera v Ninh Binh, druhá v Dalatu, strýček s tetičkou přijedou ze severu. Celá země je v pohybu, vlaky, autobusy, letadla, všechno plné. Jízdenky jsou prodané už dávno a pokud se potřebujeme přesouvat z místa na místo, nezbývá než si připlatit. Přesto, není jisté, jestli vůbec nějaký spoj seženeme.

Před několika lety jsem byla jsem se skupinou v Hoi Anu. Krásné počasí, úžasné květinové trhy, za městem obrovský sad plný kumquatů. Motorky obložené květinami, s foťákem v ruce jsem si užívala nejen krásné, ale neskutečně vtipné okamžiky všude na ulicích.

Za normálních okolností bychom večer odjeli na nádraží a v klidu se vyspali ve vlaku cestou do letoviska Nha Trang. Jízdenky se nám ale nepodařilo sehnat. Všechno absolutně vyprodané. Jediná možnost – noční autobus. No co už, pojedeme tedy takto.

Asi v šest večer nás na recepci hotelu vyzvedl nějaký mládenec a odvedl k autobusu, který z venku vypadal úžasně. Dokonce byl i nějak pomalován, něco ve smyslu VIP bus, autobus pro královnu 😉 Byli jsme první. Prázdný autobus se zdál celkem v pohodě, jen působil poněkud stísněně. Před námi byly tři řady „kapes“ myslím jakási lůžka, vždy dvě nad sebou. Jedna u okna vpravo, jedna vlevo a poslední uprostřed. Velikost odpovídající rozměrům místňáků, ne tak pro Evropany. Bude problém se sem vejít. Boty dolů, vložit do sáčku a odnést s sebou na vybrané místo.  

Nějak jsme se tam nasoukali. Kapsa je plná, spíš přeplněná, nic víc sem nenarveme. Příruční zavazadlo musí do uličky. Uvelebili jsme se a vyrážíme. Celkem to jde, nebude to tak strašné. Toto přesvědčení nám vydrželo asi hodinku. Náhle stavíme kdesi na poli, během chvilky do uličky naběhnou chlapci a všechna naše zavazadla z uličky musí pryč. Vůbec neřeší, že je nemáme kam dát, prostě je na nás doslova naházejí. Během chvilky je z uliček noclehárna. Volný prostor vyplnily matrace. Čekáme, co se bude dít dál. Mezitím se okolo autobusu začne rojit skupina místních, dospělí, děti, všichni se velkými zavazadly, dárky i domácím zvířectvem. Autobus stále stojí a my čekáme, 30 minut, hodinu, lidí venku přibývá. Nedá mi to a vyrazím za řidičem, co se to děje a kdy pojedeme dál. Vyčkejte chvilku, už to bude…

Chvilka trvá ještě asi další půl hodinu a poté se dovnitř autobusu nahrnou všichni, kteří byli dosud venku. (asi se licitovalo – za kolik?) Teď teprve začne to pravé novoroční cestování. Není se kam hnout, náš královský povoz je přeplněný k prasknutí. Navíc malé děti dávají jasně najevo, co si o tom myslí a vřískají ostošest. Některým rodičům je to celkem jedno, jiné matky zvažují, zda udusí dítě, aby tolik neječelo, nebo risknou, že je z autobusu vyhodíme. Konečně se pomalu rozjíždíme.

Bože a teď se mi ze všeho nejvíc chce na toaletu.. rozhlížím se kolem, chemické WC tu je, ale pokud se rozhodnu tam jít, musím přelézt těla cestujících, kteří leží v uličkách. Někteří, světe div se, dokonce spí. Vzdávám to. Zkusím si vzít prášek na spaní a třeba to nějak přejde. Usínám, představuju si moře, slunce, když v tom jsem celkem razantně a nepříjemně probuzena. Všude hluk, zmatek, zjišťuji, co se děje. „HYGIENICKÁ ZASTÁVKA“. Aha, no tak dobrá, konečně si tedy odskočím na ten záchod. Vysoukám se ze své kapsy a ještě rozespalá se potácím na toalety. Fronta je neskutečná, navíc to tu strašně páchne. Vydržím hodně, ale toto je vážně síla. Tato hygienická zastávka je nejméně hygienická, co jsem kdy na cestách zažila. Když se konečně dostanu až ke kabinkám, raději bych utekla na pole, tam by to bylo výrazně lepší.

Vracím se zpátky a konečně se dívám na hodinky. Tak to je strašné, krom té hodiny, co jsme strávili čekáním na poli a krátké cestě sem, jsme se moc od Hoi Anu nevzdálili, takže větší část cesty je teprve před námi… Tohle vážně nedám. Zastávka mne totálně probudila a představa, že dalších 5-6 hodin si budu „užívat“ tento luxusní dopravní prostředek mne opravdu děsí. Je rozhodnuto – vezmu si ještě jeden prášek na spaní…  Tohle moje rozhodnutí nebylo úplně šťastné. Co se stalo po příjezdu do konečné zastávky a jak všechno nakonec dopadlo? Prozradím, jukněte sem 😉 .

Mám i jiné zážitky. Byli jsme tenkrát na severu země nad Hanojí. Někde v oblasti Dien Bien a Son La. Sehnat jakékoliv ubytování během novoročních oslav, to je velký oříšek, ale nakonec se podařilo. Přijeli jsme do hotelu kde nás čekalo milé přivítání. Děvčata na recepci, byla slavnostně oblečená, usměvavá pro nás připravila malé občerstvení – kandované ovoce a nějaké cukrovinky. Nechyběl šálek horkého čaje. Záhy jsme se dozvěděli, že v hotelu jsme absolutně jediní hosté. Veškeré místní restaurace jsou zavřené, všichni slaví doma. Domluvili jsme se s děvčaty, že využijeme nabídku hotelu a povečeříme zde. 

V osm hodin večer jsme se všichni sešli ve svátečně nazdobené restauraci a chvilku počkali, než nám přinesli první úžasné dobroty. Celý raut byl připraven pro tuto příležitost. Servírovány byly samé novoroční speciality, jedna chutnější než druhá. Pochopitelně během konzumace nechyběly i přípitky tradičním rýžovým vínem. 

Už jsme si mysleli, že hostina je pomalu u konce, když do restaurace přišel jakýsi pán. Náš vietnamský průvodce nám představil majitele hotelu, který nás přišel osobně přivítat. Poděkoval nám, že jsme si jeho hotel vybrali pro své ubytování v tento sváteční okamžik. Posadil se k nám a rozproudila se velice příjemná konverzace. Po chvíli náš nový host vstal a požádal průvodce, aby nám tlumočil jeho srdečné pozvání k němu domů. Řekl, že by mu bylo opravdu ctí, kdybychom toto jeho pozvání přijali. 

Moc nás to potěšilo a tak jsme se přesunuli k němu domů. Bydlel nedaleko. Jeho žena byla velmi milá a opět jsme ochutnali další naprosto skvělé chuťovky. Chvíli jsme pobyli a v okamžiku, kdy jsme se rozhodli, že by bylo vhodné odejít, se ve dveřích objevil nějaký další pán (soused). Když zjistil kdo jsme, ihned dostal skvělý nápad. Následovala další pozvánka do rodinného prostředí. Opět naprosto neskutečná hostina. Dokonce jsme otestovali asi 10 let starou pálenku (rýžové víno s kořenem ženšenu), kterou si pán domu schovával pro mimořádnou příležitost. Rozhodl se, že ta právě nastala. Všichni naši hostitelé byli nesmírně srdeční a přátelští. Zažít oslavy nového roku na vlastní kůži přímo centru dění v domácích prostředí je nezapomenutelné.

Zatím ještě do Vietnamu nemůžeme, ale mám pro vás fantastickou zprávu.  

se země otvírá zahraničním turistům, podrobnosti pro vás zjišťuji!

Než tedy vyrazíme na cestu, oslavíme příchod nového lunárního roku například takto: 31.1.2021, 20hod – Rádio 1, pořad Ešus. S Míšou Pestlem  jsme  si povídali o oslavách novoročních svátků ale nejen to. Byl to živý přenos. Kdo nestihl, nebojte záznam brzo vložím. 

To nejlepší na závěr. Přímo na Nový rok – tedy 1.2.2022 v 18h se na všechny těším v Klatovech v neskutečně nádherných prostorách nedávnou rekonstruovaného Refektáře jezuitské koleje, kde vernisáží zahájím svou výstavu

SEVERNÍ VIETNAM – ČÍM MI UČAROVAL

Výstava zde potrvá celé dva měsíce, tzn. od 1.2.2022 do 31.3.2022.  Vernisáž  – 1.2.2022 18,00 v prostorách Refektáře jezuitské koleje v Městské knihovně v Klatovech,  po vernisáži následuje moje beseda Proč právě Vietnam.

Jaký bude nový lunární rok?

Rok 2022 troufalý vodní tygr. Toto znamení v kombinaci s prvkem vody ovládne čínský horoskop jednou za 60 let. Tygr je znamení známé svou odvahou, troufalostí, odhodláním, cílevědomostí a silou.  Elementem tohoto roku je voda, která je dle expertky na čínskou astrologii Susan Levitt tím nejmocnějším prvkem ze všech. 

Rok Tygra bude hýřit novými a originálními nápady. Bude se dařit i těm nejnepravděpodobnějším a nejméně optimistickým projektům. Otvírá šance pro uskutečnění vašich nejbláznivějších snů a dělat konečně to, po čem jste vždycky toužili. Musíte se ale hodně snažit, nic nepřijde zadarmo. Pokud vám chybí peníze na podnikání, v tomto roce se velice pravděpodobně někde objeví a budete je mít plně k dispozici. 

Chúc mừng năm mới - Šťastný nový rok

Jsem cestovatelka, fotografka, průvodkyně, autorka cestopisů Aljaška divoká a krásná a Vietnam s vůní koriandru. Tak to jsem já trochu bláznivá ženská, která je nejraději někde na cestách. Jsem to já, koho těší se o své zážitky podělit a hlavně vám se vším okolo cestování po Vietnamu poradit Kdo je Magda? >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů